Chcete porozumět virtuálnímu světu našich dětí?

Že nevíte, co je skin, bot, sheild, noob, Vbucks, emote, quest, co znamená někoho hitnout, potřebovat helpa? Co zkusit zaklepat na dveře svých náctiletých a zavést na to řeč?

Tyhle zkomolené anglické názvy oni totiž používají při trávení času na internetu a hraní počítačových her. Možná bude fajn ukázat zájem. Určitě vám rádi vysvětlí, co jednotlivé výrazy znamenají a může to být první krok ve snaze porozumět tomu, co vlastně vaše děti na počítačových hrách tolik baví a proč je chtějí hrát.

Moderní technologie tu totiž s námi budou, ať se nám to líbí nebo ne. Řeči o tom, že tohle za nás nebylo, že my jsme lítali celý den „povenku“ dnešní mladé už dooost nudí a technologický vývoj se jimi nezastaví. Takže jestli se chceme naučit žít v dnešním světě v míru s našimi ratolestmi, zkusme se zajímat o to, co a proč je baví. Přitom je jemně vést a nabízet jim i jiné možnosti trávení volného času. Zkusme jim vysvětlit, že „lajky“ jsou sice fajn, ale opravdový „friendship“ s kamarádem nenahradí. Že se to vždycky nedaří? NOBODY IS PERFECT, ale snaha se cení. Tohle jsem si, jako rodič, odnesla jako hlavní z webináře kluků z PORTUSu. Ale řekli nám toho o počítačovém světě mnohem víc. Také už teď vím, že jsem dinosaurus, nebo tedy v mém případě spíše ještě starší fosilie, protože ze všech lákavých nabídek aplikací a sociálních sítí jsem jakž takž schopná obsloužit Facebook, a to většinou stejně jenom pracovně. Zvládám dát někomu like, nasbírat typy na výlety, občas se dozvědět něco vtipného od lidí, co mám v přátelích. Ale ani vlastní „storíčka“ nevytvářím, hlavou se mi nic, co bych chtěla sdílet s okolním světem, nehoní. Dokonce ani Instagram nemám, nemluvě o TikToku, který frčí u náctiletých, prostě fosilie.

Také už trošku vím o nebezpečí, které může číhat na internetu, a ráda bych o tom se svými syny pohovořila.  Třeba že to, co na internet dáš, už ti nikdo nevezme, že se dá přes počítač vydírat.  Že dokonce existují lidé, co se jim říká sexuální predátoři, kteří můžou nenápadně zneužít důvěru mladých lidí. Já vím, mě se to přeci netýká, moje děti ví, že od „strangerů“ si nic nebereme, ale co kdyby… Je lepší být připravený. Moderní technologie totiž sami o sobě nejsou vůbec špatné a významně nám usnadňují život, ale jako všechno ostatní na světě, jsou zneužitelné. Není proto od věci si o nich něco zjistit a být lehce připraven. Takže vzhůru na cvičiště (dětský pokoj osazený teenagerem), aby pak, v nejhorším případě, bylo lehko na bojišti.

Velké díky holkám z MAPu za poučný zážitek a klukům z PORTUSu za srozumitelnou přednášku i pro nás dříve narozené.

Jestli jste dočetli až sem, možná to znamená, že vás téma zajímá a rádi se dozvíte víc. Pokud ano, kontaktujte nás na mailové adrese: mas.nepomucko@seznam.cz nebo přímo mě na mobilním telefonu: 736405349. Máme totiž v plánu ve webinářích už v květnu pokračovat a rádi bychom je nabídli co nejširší veřejnosti.

Veronika Grossová

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace