Co je pro Tebe „Dycky spolu!“?
Projekt Dycky spolu! kombinuje sociální a komunitní aktivity na Spálenopoříčsku a Nepomucku. Vlastně se snažíme o to, aby tam, kde chybí sociální služby
v širším slova významu, si je komunita, která je postrádá, zajistila sama nebo minimálně s vlastním přispěním. Jak jinak než dobrovolnicky. Hodně
důležité je, že se v tom snažíme komunitu podporovat a postupně ji uschopňovat k tomu, aby si své další potřeby dokázala již řešit sama. Ale upřímně, je to běh na hóóódně dlouhou trať.
Proč si myslíš, že je dobře, že projekt realizuje právě MASka?
MASka realizuje projekt Dycky spolu! vlastně jen proto, že se před pěti roky nenašel nikdo jiný, kdo by na Nepomucku tyhle věci chtěl dělat. Takhle jednoduché to je. Kdybychom se tenkrát nerozhodli
prošlapávat cestičku nepoznaného, nevyužili bychom těžce vyjednané peníze z Operačního programu Zaměstnanost a dodnes by tu nebyly nejen aktivity projektu Dycky spolu!, ani projektu Do Fénixu
s důvěrou. Jak moc velká by to byla škoda, nechť posoudí každý sám.
Čím je podle Tebe ten projekt zajímavý?
V projektu kombinujeme hned několik rozličných aktivit, které se snažíme propojovat, a současně síťujeme i spoustu zajímavých lidí. Jejich vzájemná interakce s sebou přináší nové myšlenky a nápady,
a když se zadaří, tak i reálné aktivity. Děti z English clubu se účastní anglického příměstského tábora MY CAMP, jezdí s námi na výměny mládeže v programu ERASMUS+ a angličtina se pro ně postupně stává
samozřejmostí. V Žinkovech jsme „zakládali“ komunitní klub OKáčko, což je otevřený klub pro děti. Dnes OKáčko nabízí spoustu dalších aktivit pro další cílové skupiny a pořád roste. Klienti potravinové
pomoci ve Spáleném Poříčí již téměř samostatně provozují komunitní zahradu, pomáhají s moštováním či organizováním příměstských táborů. A takových příběhů můžeme odvyprávět více.
Mám pocit, že se kolem toho projektu „motá“ čímdál tím víc neobyčejných lidí, což vytváří zajímavý potenciál. Myslím, že nás čeká ještě spousta zajímavých aktivit, zážitků a zkušeností.
Kterou aktivitu toho projektu máš ty osobně nejradši?
Musím říct, že s projektem Dycky spolu! se učím spoustě nových věcí. Jednou z nich je aktivity projektu neporovnávat. Kdo si troufne říct, že OKáčko v Žinkovech je důležitější než potravinová pomoc
ve Spáleném Poříčí? Jak chceš porovnávat English club s komunitní zahradou? Dokonce ani srovnání šatní skříně ve Spáleném Poříčí a v Žinkovech není jednoduché. I když se jedná zdánlivě o stejnou věc,
na každém místě se to dělá trochu jinak. Proč? Protože je podstatné, aby aktivita vyhovovala těm, kteří ji využívají. Aby se uživatelé ideálně podíleli na jejím vymýšlení, plánování a nejlépe i samotné realizaci.
Takže nemám svoji nejoblíbenější projektovou aktivitu. Ale vždy s velkou radostí sleduji, když nové aktivity vznikají a ty existující rostou, zapojují se do nich další lidé, kteří jim dávají nový rozměr. Mám
radost, když se projektovému týmu daří uplatňovat metodu komunitní práce, kterou se sami postupně učíme. To je víc než mít svoji oblíbenou aktivitu.
Vznikly nějaké vedlejší pozitivní externality díky realizaci projektu?
Občas naše aktivity vybudí u místních aktivitu v tom smyslu, že nám vlastně jdou dělat konkurenci. To sice nezní moc pozitivně, ale vlastně to pozitivní je, i když původní motivace k tomu asi pozitivní nebyla.
Podstatné je, že to vytváří nové aktivity; a je jedno, zda je organizujeme my, nebo někdo jiný. My hrajeme roli „rozjížděčů“ a někdo jiný to pak „odmaká“. Tak to je vlastně fajn, ne?
Místo a čas realizace: Spálené Poříčí a Žinkovy, 2019-2022
Žadatel: Místní akční skupina svatého Jana z Nepomuku
Opatření: Komunitní dialog
Program: Operační program Zaměstnanost
